Jedním z příběhů, který mne přesvědčil, že MŮŽE, je příběhem mého prvního klienta.
Tento úžasný člověk dnes cestuje, libuje si ve zlepšení své paměti, orientuje se v internetovém prostředí, s lehkostí zakládá a účastní se virtuálních schůzek s přáteli, rozumí (angličtinou prosáklému) jazyku svých vnoučat, má si s nimi , co říct, vnuci jej obdivují pro jeho znalosti (nejen jazykové).
Rozumí reklamám, ví, který anglický nápis na tričku je pro něj přijatelný a který ne, ví, co naše tramvaje hlásí, když hlásí v angličtině, bourá vžitý stereotyp, že starší člověk se nové věci již nemůže naučit….
Jinými slovy, pluje moderním světem s hbitostí často větší než mnohý čtyřicátník a s chutí do každého dalšího dne.
Mé první setkání s ním
Mé první setkání s ním, ale nebylo tak zářivé. Před 6 lety to byl člověk zasmušilý, apatický, smutný a bez cíle a jiskry.
Bylo to asi rok poté, co ukončil práci a vstoupil do vytouženého důchodu.
Po velmi intenzivním pracovním životě
konečně přišel odpočinek.
Jaké však bylo jeho rozčarování, když již během druhého měsíce začal ztrácet půdu pod nohama. Ráno zůstával v posteli, ne proto, že by si vychutnával “ válení se”, ale proto, že neměl proč vstát. Nebylo, kam jít, o co s snažit.
Bydlel sám,
děti byly zajištěné a vedly samostatný, šťastný život. Ne, že by se o něj nezajímaly nebo se s ním nevídaly, jen měly svůj nabitý program, kterého se mohl účatnit jen z části.
Televize i filmů se nabažil velmi rychle, čtení nevydrželo na celý den a vycházky, které nemohl s nikým sdílet, byly spíše depresivní, než nabíjející.
Jedinou povinností zůstal nákup, uvařit si, něco uklidit….a pak… opět nic.
Najednou nebylo kam jít, co dělat, necítil se být potřebný.
A pak našel cestu
Pak si na nástěnce radnice všiml mého malého letáku o otevírání kurzu angličtiny pro seniory, který jsem tehdy poprvé otevírala.
Zkusil to.
Od té doby rozkvétá nejen jeho znalost angličtiny, ale i chuť do života, do nových věcí, svojí aktivitou k sobě přitahuje další lidi a
již není sám.
Doba covidová
Ani covidová doba mu nepřistříhla křídla. Nesmírně pružně se přeorientoval (spolu s již vzniklou skupinou spolužáků/kamrádů) na virtuální svět.
V době, kdy většina našich škol zápasila s přechodem na online výuku, můj klient spolu s ostaními spolužáky se již dávno učili ve virtuální třídě a užívali si výhod online světa například je součástí virtuální hospody, “Pub” jak se jí u nás říká, kterou si studenti sami založili a scházejí se zde mimo pravidelné hodiny.
Je jistě spousta cest, jak zvládnout tak velkou životní změnu.
U nás ale víme, že jednou z nich je vrhnout se do učení jazyka a objevit úžasné společenství, stejně laděných, lidí. 🙂
Přeji všem šťastné vplutí do tohoto krásného, ale též náročného, období života, ať už zanedlouho či za mnoho let:-)
Jsem lektorka kurzů angličtiny pro seniory.
Miluji rozdávat radost, harmonii a pohodu starším lidem ….
….a také miluji angličtinu.
Skrze angličtinu pomáhám seniorům učit se novému jazyku, cvičit mozek, ale i nacházet nové přátele a prožít další roky bohatým životem plným radosti, zábavy a dobré společnosti.