Jak to doopravdy je s počítači a seniory?
Při mé práci se seniory mě napadlo, jestli naším celospolečenským přesvědčením, že senioři se s počítači nekamarádí, nechtěně nezavíráme dveře do širého světa právě lidem, kterým se svět ze zdravotních a jiných důvodů zmenšuje?
A není to jen společnost. Jsou to i sami senioři, kteří si často mohou být sami sobě nejhorším nepřítelem. Nedůvěra ve své technické schopnosti je odrazuje od pokusů a bez masivní podpory z venku se stáhnou a vzdají to…. naštěstí ne všichni!
Rozhodla jsem se zbořit (nebo alespoň nabourat) mýtus, že senioři nedokážou pracovat s počítačem a internetem.
Proč?
Díky zkušenosti, o kterou bych se s vámi ráda podělila. Tuto zkušenost udělala během posledních 12 měsíců tedy v „době kovidové.“
Trocha suché statistiky:
Ze 100% účastníků kurzů angličtiny pro seniory:
• 85% studentů (senioři nad 60 let) se během prvních 14 dnů jarního lockdownu dokázalo přeorientovat na online výuku.
• dobrých 5% se neúčastnila online výuky čistě z toho důvodu, že jim tento způsob nevyhovuje sociálně či ze zdravotních důvodů, kdy jim zrak či sluch kazí a ztěžuje účast na hodinách.
• Další 3% měla na starosti vnoučata, a tedy nebylo fyzicky a technicky zvládnutelné zúčastnit se hodin.
Když to vše sečtu a odečtu, zbývá mi jen 7% studentů, kteří se nepřipojili z technických důvodů nebo z přesvědčení, že technické překážky nezvládnou!
Kde se tedy bere ten negativní postoj?
Kde se tedy bere mýtus, že senioři nechtějí, neumí nebo nezvládnou pracovat s počítačem?
Dalo by se namítnout, že lidé studující angličtinu ve vyšším věku budou součástí mladšího spektra seniorů. Věk mých studentů se však pohybuje mezi 62 až 83 lety.
Takže tento argument neobstojí.
Dalším argumentem může být, že mí studenti jsou ti statečnější, schopnější, zkušenější …
Tak to ale není. I oni prožívali strach z neznáma, z komplikací, z nedostatku znalostí a zkušeností. Mnozí váhali a zpočátku byli přesvědčeni, že je to nad jejich síly. Ale byli otevření, vytrvalí a nevzdali se.
Když jsme se ponořili do řešení problémů, najednou zjistili, že jsou cesty jak se s tou děsivou technikou poprat.
Nikdo na to není sám
A že potřebovali pomoc a podporu od rodiny a lektora? Ruku na srdce – kolik z nás, daleko mladších už volalo firemnímu „ajťákovi“ o radu nebo jsme se ptali partnera či svých dětí. Kolikrát jsme hledali pomoc a návod k nové aplikaci na Googlu?
Pravdou je, že starším lidem může chvíli trvat, než si zapamatuji procesy a postupy, protože práci na počítači nemají zažitou.
To je ale snadno řešitelné – stačí si postupy napsat, nebo si přístup uložit na lištu, … A po pár opakováních se zafixují a s přibývajícími zkušenostmi roste schopnost a odvaha zdolat i jiné programy a aplikace.
Vesmír na dosah ruky
Když jsem si toto vše uvědomila, s hrůzou jsem zjistila, že díky tomuto rozšířenému mýtu o nekompatibilitě seniorů a počítačů, zavíráme našim blízkým dveře do úžasně obrovského světa, který je doslova na dosah ruky, přímo z obývacího pokoje každého z nich.
A díky době kovidové je to najednou daleko zřetelnější a jasnější. Bude to však platit i v dobách klidu a míru!
Tento nový rozměr počítačové techniky a internetu, který jsem skrze své studenty poprvé začala vnímat, mě ohromil.
A věřte, že nejsem žádný zastánce počítačů. Mé děti by vám řekly, že jsem počítačový tyran. Drakonická omezení počítačového času online jsou u nás doma velmi neoblíbená.-).
Najednou však možnosti počítačů vidím optikou lidí, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou cestovat daleko nebo se bojí náledí a sněhu a část zimy dojdou jen po nejbližších pochůzkách, nebo jsou pro nemoc měsíce zavření doma.
Pro takové lidi počítač vysvobození. Mohou se online setkávat s přáteli, mohou být v kontaktu s rodinou téměř hodinu od hodiny, mohou být více přítomní v životech svých dětí, …
Velmi intenzivně vnímám svobodu, kterou tento nástroj dává.
Samozřejmě, že je třeba jej, jako všechno, používat s rozmyslem a ve správné míře:-).
Neznamená to vyměnit osobní kontakty za ty virtuální.
Znamená to možnost přidat k osobním kontaktům, ještě ty virtuální, a tím obohatit každodenní život našich milovaných rodičů a prarodičů.
Jsem lektorka kurzů angličtiny pro seniory.
Miluji rozdávat radost, harmonii a pohodu starším lidem ….
….a také miluji angličtinu.
Skrze angličtinu pomáhám seniorům učit se novému jazyku, cvičit mozek, ale i nacházet nové přátele a prožít další roky bohatým životem plným radosti, zábavy a dobré společnosti.