1. Vrhla jsem se do nového projektu!
Moje zkušenost s učením jazyka a se seniory, která jednoznačně potvrzuje obrovskou prospěšnost, mě přiměla posunout to ještě dál.
Jestliže učení jazyka funguje jako prevence, musí fungovat i jako terapie.
Je mi jasné, že učení jazyka klienty s demencí není vše-zachraňující metoda, ale přispívá ke zpomalení nemoci a přináší další stimuly.
Chvíli jsem hledala, jak to uchopit a kde se obrátit o zkušenosti a našla jsem skotskou organizaci, která ve spolupráci s univerzitou dokonce školí. A nebyla bych to já, abych se do toho hned nevrhla.
Chvíli trvalo než se nás (studentů) sešlo dost, ale nakonec jsme zahájili lekce.
Jsem velmi zvědavá v čem se bude terapeutické učení lišit od toho preventivního.
2. Po prvních hodinách zjišťuji, že zatím je to více méně stejné.
Že se tu hlavně řeší přístupy k pacientům s demencí v různých státech (studium je mezinárodní). I to je inspirující. V Anglii například funguje služba společníka pro lidi trpící demencí, tak aby mohli zůstat co nejdéle doma, hrazená pojišťovnou.
Nicméně se začíná rýsovat hlavní cíl učení, a to je „wellbeing“. O to nám jde v prevenci také. Klademe na to velký důraz. K dosažení pocitu spokojenosti však potřebujete v preventivní formě učení se jazyka i úspěch v jazyku samotném. Jinak se ztrácí motivace a není možné dosáhnout pohody a spokojenosti klientů.
Mým úkolem je získat pro svou praxi skupinu klientů trpících demencí. Po několika odmítnutí od organizací, které nechtěli novou metodu vyzkoušet, jsem našla spřátelené duše a konečně se mohla zapojit tam, kde je to potřeba. Nejmenovaný domov důchodců s lůžky i pro klienty s demencí mne přivítal se, sice zdravě skeptickou, ale otevřenou náručí.
Pro učení získali 15 klientů, se kterými se setkám již příští týden. Mám z toho strach a trému, ale zároveň se nevýslovně těším na novou zkušenost. I když zatím převládá spíše strach a tréma 🙂
3. A mám po první hodině. Jsem nadšená, spokojená a plná nových nápadů a inspirace.
Přišlo (či bylo přivezeno) 6 studentů. Sesedli jsme se kolem stolu ve společenské místnosti a začali se představovat. Učení šlo skvěle a přesto, že studenti trpěli lehkým stupněm demence, účastnili se a po chvíli se s námi smáli. Postupně jsem zaujali i ostatní a nakonec nás tam bylo 11. Všichni se účastnili vším, co uměli a dokázali (i když to mnohdy bylo jen maličko). Na řadu přišla i němčina a dokonce italština. Počítali jsme i v ruštině. Uspokojení z toho, co dokáží jim zářilo z očí.
Najednou mi bylo jasné, proč se máme soustředit na wellbeing. Samozřejmě, že technicky dochází ke stimulaci mozku a to je nepopiratelně prospěšné, budují se nové spoje či se obnovují ty staré. To však běží v pozadí jako podstatný benefit.
Co však bylo nejvíce rewarding, byl jejich smích, aktivní účast a snaha, i když šlo i jen o kývnutí hlavy a slabý úsměv nebo spokojenost sama se sebou, když se konečně podařilo zopakovat anglické slovo. Sama formulace nezvyklých slov je skvělou aktivitou, kterou mnozí z nich po chvíli úsilí zvládnou a mají ze sebe radost.
Shrnuto a podtrženo, mým cílem na příští hodinu je přinést jim radost a vytrhnout je z běžného režimu a bolestí (myšleno s nadsázkou).
4. Druhá hodina proběhla v obdobném duchu.
Tentokrát nás bylo 12 a část z nich mne poznala. Soustředili jsme se na opakování. Přinesla jsem nákup ovoce a bylo znát , jak je závan vnějšího světa potěšil a zaujal.
Vytahovala jsem ovoce z tašky jak kouzelník z klobouku. Moment překvapení byl překvapivě stimulující a zábavný. Určovali jsme barvy, počítali, ukazovali a bavili se. Dokonce se role obrátily a oni mne učili počítat do 20 německy.
Mám i domácí úkol, procvičovat to 🙂
Jeden klient nemluvil a zdálo se, že dotazu nerozumí ani česky. Koukala jsem mu do očí, viděla ty nesmírně laskavé a trpělivé oči a vnímala tu clonu, která je mezi námi a kterou nemohu překročit.
Držela jsem jej za ruku a usmála se na něj. A najednou se na mne usmál zpět. Jako by úsměvu rozuměl a uměl na něj odpovědět.
Jsou to silné zážitky a já jsem za ně vděčná.
Jsem lektorka kurzů angličtiny pro seniory.
Miluji rozdávat radost, harmonii a pohodu starším lidem ….
….a také miluji angličtinu.
Skrze angličtinu pomáhám seniorům učit se novému jazyku, cvičit mozek, ale i nacházet nové přátele a prožít další roky bohatým životem plným radosti, zábavy a dobré společnosti.